Asi to byla vražda

Asi to byla vražda

Déšť padal
rozevíral mé tělo
zarezlým zipem
a každá kapka nesla otisk
mého nártu

Pole je měkké jako dětské patro
šlapeš do něj bosá
a pod nehty se ti lámou
kosti hlemýžďů
Igelitová plachta dýchá
nafukuje se v rytmu mého srdce
a uvnitř něco hřeje
ale není to krev

Na stéblech ostřice visí ticho
čerstvě rozřezané nožem na chléb
Voní po Adamovi a Evě
- po prstech
které už nikdy nepřestaly svírat

A uprostřed brázdy
ležím já
přikrytá trávou a igelitem

Poslední dešťová slina
mi klouže přes čelo
jako čin
beze svědků