Červencová vteřina

Červencová vteřina

Jak plátek okvětní na kraji léta,

motýlí křídlo v chladivém vánku,

ozvěna z dálky, co nedá spát spánku,

tichounce, po špičkách přišla…

Vyprahlou alejí pukaly třešně, i jeho rty, v žíznivé touze…

Smutně se usmála pouze…

závoj jí ve větru odhalil tvář,

jak Boží přijetí byla ta zář,

vydechl naposled… dlouze…