II/263

1. Posolená silnice pneumatiku objímá láskou všudypřítomnou,

maximální adheze musí překonat boční zrychlení maniaka,

čára odstavného pruhu svým zdrsněním žadoní o dodržování,

všechny předpisy znal, jen se, bonvián, žádným neřídil.

 

2. Mrknul a už hlavu nemá na svém místě přítomnou,

utíkala za lepším na stranu do očistce, spravedlivého,

symfonie snižování jednotkových nákladů nezná přežití,

kdo bude chtít se ekonomickému poklesu vzpřímeně postavit?

 

Na vánoční hod čekaly bludičky na ARU,

životní funkce vyhasínající hezky po staru,

tolik snažení zdravotnického personálu,

slepě uvěřil síle motorového arsenálu.

 

3. Červená na nevinnou bílou stéká prázdnou cestou,

první zvědavci projíždějí kolem antické tragédie,

svist vrtulí helikoptérovitého dravce už neslyší,

červené úbory bojující s osudem náhodných událostí.

 

4. Exorcismus proti ďáblovi stahujícího ho do hlubin,

napíchnuté žíly slábnoucí jiskra bojuje marně,
amputace ruky s nohou slibuje větší pravděpodobnost,

na vzkříšení než svůj systém přesytí atropinem.

 

Na vánoční hod čekaly bludičky na ARU,

životní funkce vyhasínající hezky po staru,

tolik snažení zdravotnického personálu,

slepě uvěřil síle motorového arsenálu.

 

5. Jeho milovaná se plačtivě táže doktora na pravdu,

suše sdělí, že nemá křišťálovou kouli a neví,
co na takhle hloupé dotazy říct, ťuká si na hlavu,

měl přemýšlet a nedělat nepřemožitelného Achilla.

 

6. Je to jeden rok a v jejím srdci už vše zemřelo,

slzy zapomnění do pasivního výrazu stékají,

před ní nejistá budoucnost čeká za horizontem,

doma lidská zelenina svého sluhu napjatě očekává.

 

Na vánoční hod čekaly bludičky na ARU,

životní funkce vyhasínající hezky po staru,

tolik snažení zdravotnického personálu,

slepě uvěřil síle motorového arsenálu.