---Zašlé časy táborových ohňů---
Noci snad kdys temné byly,
sic kroky mé nes dál svit hvězd.
Hvězd co příběh svůj si žily,
mléčnou drahou v bílý sjezd.
Plál ohně žár v temnu báně,
sám houpal šerým větvovím.
Jiskry vítr foukal z pláně,
nes všem stranám světovým.
Páry bílé k ránu hynou,
v chladu hladin jezerních.
Nízké záře ostny plynou,
do kapek ros večerních.
K poledni pot sálá z hůry,
žár pálí v troud traviny.
Sosny klíží praskot kůry,
vzduch tetelí tón krajiny.
Pak slunce kloní v obzor tíha,
den po dni těch letních chvil.
Smrt i život v mžiku míhá,
jsem rád že jsem tu byl.