Křehká jsi
jako plamen svíce.
Světlo noci
ti leží u nohou.
V očích plameny
v duši touha, potemnice.
Čekáš, kdy ti stíny uplovou ...
Na plachtách lodí kříže
vítr hlavy stěžnů stíná.
Srdce lomcuje za mříže
křídla rukou touží býti vina.
Knot lásky dohořívá
noc je leknín co oči zavírá.
Tak marné jsou plamenů plátky
příběh nevrátíš zpátky
samota mrazem vesmíru , dotírá ...
Líbí se mi :) jen mě trochu ruší ty dvojité plameny :) ale to je jen můj vjem. Přijdu zas :))
05.07.2025 13:26:05 | narra peregrini
Ta báseň je prvopis, vše se může změnit.
Já jsem jen moře,
každou vlnou přílivu
se naplňuji
vlnou odlivu
ubývám ...
Slova jsou jen pěna
solí vody vysvlečena ...
05.07.2025 19:46:08 | Howkins