Dobro a zlo
Dvě tváře jedné skutečnosti
A která otěží se zhostí
To na náhodě bývá
Však už se připozdívá
My poslední jsme hostí
Po oslavě nicotnosti zbytky kostí
Do rohů sálu temnota se skrývá
A prázdnota se smutkem přiodívá
Kéž pochybností prostí
nám jedno zbývá
Uvěřit všemocnosti
Jednoty dvojakosti