Sníh mé duše

Prodlužuji si stín

abych sahal dál

do kluzišť co omamují

vůní jahod a baldachýnů

a takřka zapomínám

na slunce v zádech

Večerní dlažbou zvoní sníh

ne

je to má duše

bílá a mrazivá

když padá z výšky

neobětování

Sníh se roztápí

duše mizí

nezaniká

jen odchází

mrazem

do zítřku

do oběti