Prší
Prší
Okružní cestou po obloze
od támtěch mraků až semhle po zem
točí se čáry od šedých pastelek ...
V 5:55 když vzala jsem si lék
na smutno a samota šla spát
mohla jsem zase znovu počítat
ty kapky deště a dýchat jejich dech
a nechat nebe mi čmárat po zádech
že šedo jen šedem zůstane
když usnem tak jak si ustelem
Prší, snad ustelu si
zítra
barvu rosy.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Šedou a černou vůbec nemám rád. S bílou, modrou, béžovou, jsem kamarád. Ale proč to kvíkám, proč to říkám? Snad že mi tvé verše tlumí dech, áách!
Prý trochu "nostalgie" nikoho nezabije. To v jednom textu parafrázuji písni, kterou zpíval J.Suchý.
Víš že vím, víš že nepovím. A tak si stepuji s rozcakami tvého deště. Tisknu v bocích tvoji poezii, ještě. Nech mi živote dotančit a deset prstů veršů rukou políbit.
Mám rád tvé zamyšlené verše. Někdy smutné ale vždy kreativně nápadité.*
07.07.2025 13:47:15 | šerý
Šedá mi zrovna teď taky nejde. Snažím se napodobit ten Hudečkův obraz Do prostoru a křičí ostrými barvami, jemnost ta tam.
Děkuji ti za krásný komentář.
07.07.2025 17:19:40 | IkkarisKa
