MLHA

Šeří se v mlžném oparu louky, lesy, pole, země,
kam dohlédl bys - jen úzký pruh cesty vedle,
kam pohnout by ses měl, bys cestu neztratil,
kam namířit bys kroky měl, by ses nevrátil.

Zvážit měl bys pohyby své slepé do neznáma,
kam mlha tě láká něžnostmi až do samého rána,
kam tě táhne ticho v tom lákavém šeru nevlídném,
jen bys bloudil, v kroku nejistém, neklidném.

Až ve vycházejícím světle ranního svitu,
se mlžný opar rozplyne, v louky, lesy,
- celou planetu rozjasní ranní svit,
od slunečního paprsku ostrý břit,

promění den v jasné odpoledne,
pak jasný večer, tvé kroky zase ve dne,
směrodatně povede v klidném denním svitu,
kamkoliv budeš chtít, opilče střízlivý.