vteřiny jako kapky vína
bez viny potřísnily den
až v tříslech bzučí kocovina
obvinit chtělo by se sen
jenomže copak za to může
když hlavou letí jako pták
a sotvakdy se dotkne kůže
to přece není jenom tak
zbývá jen tiché usebrání
v šedivu mraků nalitých
vím, že už nic mi nezabrání
vysmát se prázdnu slova hřích