V zásvitech

když sténá Orion
zlo ze dna zvedá se
tma vyplivuje slepce

tehdy tě vídám Marion
jak v letu kostíš Pegase
a krmíš krasopěvce
úchylné době navzdory
jež dávno těžko skryje
pod svatozáří tumory

jsi krutá poezie
co silou vichru láme stromy
kostěná vrata do svědomí
řezavý peníz v chladné dlani

kradeš mi noci Marion
a vracíš rána

k uzoufání