Vteřina života.

Tak tiše, jako, když se závoj snímá,
přisedla si ke mně láska.
Ruměná, plná ostychu a něhy,
má stopy spánku pod očima:
křehká, jako sedmikráska:

...oba jsme jedné řeky břehy.

Autor Kan, 12.08.2025

Přečteno 51x

Tipy 26

Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, karolinakarol, Jan Kacíř, RadoRoh, jort1, martinaV, Marťas9, IronDodo, cappuccinogirl, danaska, ...

Komentáře (8)

Komentujících (5)

Komentáře

Být jedné řeky břehy... dokonalé...

15.08.2025 09:53:09 | karolinakarol

Takový komentář se čte velice pěkně. Děkuji. :-))

15.08.2025 11:15:36 | Kan

Drobnička, a jak hezká...
inu kde láska, tam je milo,
i kdyby to "jen" v básni bylo:-)*

12.08.2025 20:16:40 | cappuccinogirl

Někdy je těžší napsat drobnou báseň než ty ostatní. A někdy to příjde samo. Díky za koment. :-))

12.08.2025 21:21:44 | Kan

Taky moc líbí. ST a pozdrav z Prahy. Daniela

12.08.2025 19:20:45 | danaska

To mě těší a zdravím z Ostravy. :-))

12.08.2025 19:22:08 | Kan

Líbí

12.08.2025 10:57:25 | mkinka

Děkuji. :-))

12.08.2025 19:15:42 | Kan

Uživatel