Zastav se

Zastav se

Máš jméno ze severských bájí

a krásu z Vikingů válečnice.

Dech při tom pohledu se tají,

jablka zrají…,

v kostelních lodích svíce

se rozžínají,

když před oltářem tvoje oči září.

Ježíš na kříži zasněně se tváří,

varhany v tónech Tokáty a Fugy lkají

a anděl se šalmají

zatouží vyzpívat ti více.

Dovol mi pokleknout, poklonit se tvé kráse,

dát průchod slzám při naději ke spáse,

pohladit duši; v tom bezútěšném čase…

zašeptat znovu, když ďábel rozprostírá sítě:

„Zastav se, moje lásko, já přece miluji tě.“