Anotace: psala jsem to dnes ráno v polospánku a pak jsem se sama divila, co z toho vzešlo.. :))
Ve splínu z heřmánkového čaje
pohladím po spáncích útržky citu
z nichž srdce přece taje,
když duše probouzí se vlčí za úsvitu.
Jen vyjte zas, vy užuž mrtvé hlasy,
a můj... ten nejsilnější z nich.
V nářečí vlků zrána probouzených
zním rekviem jen sama sobě
v naší zamlčeníhodné době,
kdy pláč jen hněv... a v tichu smích...
(17.4.2007)
básně psané v polospánku znám, někdy tak člověk řekne/napíše víc než by chtěl :)
09.04.2008 01:33:00 | blue