Za večera

Za večera

Stíny se dlouží

noc přišla blíž.

Mé srdce po tobě touží,

však;  

ty odcházíš…

Zrak…

jako bych

ztratil;

poslepu nahmatám kříž,

zvednu ho z prachu.

Pilát na balkón se vrátil,

ruce si myje…

západ má nádech nachu,

slza se v úsměvu skryje.

Pak v dálce zavyje

starý vlk svůj osud.

Nechce, přesto ale žije…

dosud…