Na keři šípků rudých,
vzpomínka na tebe,
letí jak vítr právě
Slunce kreslí stíny v trávě,
čas se zpomalí, dech se schoulí.
Šípek i když křehký,
píchne – a přitom voní,
Tvá siluleta je tichý šepot,
na konci léta
jak šípků dozrání
Na rtech chuť podzimu,
v očích klid i tajemství.
šípek schovám pod peřinu
i trny mají své požehnání.
Jako šípek v dlani křehký,
píchne – a přitom voní,
srdce na poplach zvoníí
kéž mráz ranní
ho neporaní
A kdyby se keř rozzářil,
a hvězdy se snesly nlíž…
šeptala bych hezká slova
abys mi byl blíž
Na rtech chuť podzimu,
v očích klid i tajemství.
šípek schovám pod peřinu
i trny mají své požehnání.
Šípek v dlani křehký,
píchne – a přitom voní,
srdce na poplach zvoníí
kéž mráz ranní
ho neporaní
A kdyby se keř rozzářil,
a hvězdy se snesly nlíž…
šeptala bych hezká slova
abys mi byl blíž
Šípkový dotek zůstává,
do duši se láska ukrývá.
I když trny bolí, já vím,
že s Tebou sním