Předválečná

Když kapky deště vráží
na okna, na dům, na zápraží,
rodí se ve mně nový sen
o životě šťastném každý den,
podlý, však vlastní žal,
tak, jak v ruce samopal,
nevidím a nechci vidět dále
kdo zbývá na tomto bále.

Zde už stojím, možná budu dál,
vystavím svůj předválečný val,
to proto, abych chránil svoje místo,
kde je, stále není ještě jisto.