Elzéard

Vracím se k nim.
K obrázkům letních dní
s klapotem vodních mlýnků.
.
Opřený o vzpomínku
dětství mého,
při vůni dýmky
z dřeva vřesového,
vracím se k nim.
.
Nejsou už mlýnky.
Jen rýha v suchopáru,
kde potok pamatuju.
.
Co jen si zamiluju,
kde vody není...
.
Tak šetřím silami
i slovy.
Zbyla mi jenom naděje.
.
S tou dýmkou po tátovi
už léta denně před svítáním
jdu sázet stromy.
.
Kdo ví.
Jednou tu možná budou
zas stinné aleje.

AI zhudebnění tady...