nic na tom...

nic na tom...

 

sotva si loknul vyzrálého večera 

než rozdrcen na třísky zadřel mezi slova

nenápadně rozpínající se prázdno

 

nic na tom

že těkal zběsile stezkou bodláčí 

polámaných stébel chřadnoucíh všedností

z rozdrásaných ostatků keřů šípkových 

se svět nezhojí 

 

 

 

Autor narra peregrini, 22.09.2025
Přečteno 78x
Tipy 28
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

nezhojí, tak snad zbylo alespoň na šálek čaje

29.09.2025 16:36:30 | irutiroM

líbí

Zatěkal jsem si ..půjdu se teda podívat po něčem co hojí..

27.09.2025 18:14:25 | proměnlivý nick

líbí

poezie je celkem slušná meducína :))

27.09.2025 20:43:17 | narra peregrini

líbí

nezhojí... a přece! narro, tohle je síla, ráda jsem četla*

24.09.2025 16:37:01 | Sonador

líbí

inu podzim.. dnes mi přes cestu přeběhla srnka s kolouškem a já z toho byla úplně na hadry. Normálně mi tekly slzy. To ty chřadnoucí všednosti asi... Uf... Díky za stopu *

24.09.2025 21:47:23 | narra peregrini

líbí

nedivím se ti, narri... páni, moc děkuju za tenhle sdílený okamžik*

26.09.2025 14:16:01 | Sonador

líbí

Toto je neskutočné! Tá surovosť a krása v jednom! "Rozdrcen na třísky zadřel medzi slova" - to je proste geniálne! A tá bezmocnosť v závere... Zimomriavky!

24.09.2025 07:34:20 | IronDodo

líbí

Jejda :) to mě velmi těší, že na Tebe tak zapůsobilo :)) Děkuji za zastavení a citlivé čtení. Vážím si :)

24.09.2025 21:44:12 | narra peregrini

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel