Krmivo
Prasátko z radosti a lásky se zrodilo,
po douškách slasti krmeno.
Plačky utíká, bojí se.
s štěstím v jeho hlase
Prase vykrmené dojedlo
,ale méně už nechtělo.
Víc a víc se krmilo,
pramen vlastní nenašlo.
A já koukám se, jak prase v vlastní slasti pere se,
má láska, zhnusená, probere se.
Sám prase krmím dokud krmiva není dost,
žádný pocit, žádná láska, zůstává jen slast.
Na konci svině žere mé vlastní maso.
S vlastní mysli stává se pexeso.
Slast se v bolest mění,
duše se v slasti dělí.
Na konci sám se rozkládám.
Rozežrány Sviní se na konci stydím.
Apaticky přemýšlím a v nihilu sedím.
Svině mrtvá a té další krmivo podávám.