Hvězdy v trávě

Hvězdy v trávě

V posvátném háji, kde srpem zlatavé jmelí jsi sklízel,

v dobách, kdy svízel

smrtelně objala růži,

z hlubiny jezera,

zrána i večera

panna, po jejíž kůži

nitky vod stříbřitě padají,

se zjeví.

Snad ani neví,

že ruku, když vztáhneš,

dvou hvězd dosáhneš,

spících ve voňavé trávě;

u brány Ráje i předpeklí…  

Jak slzy andělů padlých,

co křídla jim zeslábla právě…