Poznala, že dívám se na ni potají
a sama pro sebe se pousmála.
Stane se, když oči se hledají
a radost mají z toho mála.
Pila svou kávu a něco si četla,
já myšlenky spřádal smělé.
Pak jediným pohledem smetla
rozpaky z mé tváře uzardělé.
Já vznášel se, jak anděl s křídly,
v mém nitru se struna chvěla.
Nohou lehce vysunula volnou židli:
...co chtěla, mně pověděla.
Spolu jsme odcházeli domů,
za ruce vedli se: šťastni v té chvíli.
Před domem, ve skrytu stromů,
jeden jsme druhého políbili.
Vzpomínka na nesmělé začátky poznávání dosud mně neznámých citů.
Mile pohladila.
01.10.2025 00:20:48 | Špáďa
Tak toto se mi velmi líbí.
Plný počet!
Jsem plachý čekám na vstřícnost leč….beznadějně Ach
Aach
27.09.2025 23:57:02 | kudlankaW
Krásná, křehká věc... moc a moc děkuji za Tvou poezii, Kane, velmi mě potěšila... :-)
27.09.2025 18:52:43 | Helen Mum
Pusu po větru posílám, za hezkou chvilku u tvé básně...
Dík těm veršům já se měla - a ty též měj se - krásně:-)*
27.09.2025 16:01:50 | cappuccinogirl
Kupodivu u nás vysvitlo sluníčko, možná na lepší časy. Rád jsem potěšil. Taky se měj pěkně. :-))
27.09.2025 16:50:02 | Kan
Láska je překrásná věc.Pěkné, moc pěkné.
27.09.2025 13:40:46 | Jeněcovevzduchukrásného
Je, a já děkuji za komentář. :-))
27.09.2025 14:07:48 | Kan
jasně že mohou, třeba ve dne,
ale zrovna šel anděl okolo a tak si na tu židlu sed
a zardělý poeta celý láskou zbled
proč jiný okřídlenec dal dívce na to gesto led
tři šli tiše domů
i když ducli se asi dva
anděla vedli a místo polibku rozhostila se tma
a to je dívka, která může i víc, než se u stromu zdá*
27.09.2025 13:16:27 | J's ..