Polykač

Vane, až se staré stromy sklání,

hrozivě se blíží vřava mračen,

brzký večer černá znenadání,

slunce končí v hrdle polykače,

co klikatým bičem šlehá vzpurné sráče.

Už zmáčí nás pláč zotročených

a nad sebou slyšíme šílený smích.