Láhev v písku

Láhev se tříští,
řád věcí příštích,
lesk prázdné duše,
co žije suše.

Vyschlá, jak troud,
v zásuvce proud,
uhni mi z cesty,
vidím své štěstí.

Tak zase vstanem
umytí ránem
od řečí siláků,
svět plný zázraků.

A až se vkrade
půlnoc zas všade,
buďme si jistí:
život nás čistí.