Procházka podzimem

Procházka podzimem

Tvé boky meandry lesního potoka,

ústa brslenu plody.

Šípky, hroty ňader v zrcadle vody,

vlasy, proud listí, když jen čtvrť je do roka…

Pár trnek, tvé oči, v nichž koupe se večerní nebe.

Okamžik podzimní poví, proč miluji…

tebe.

Přesto však vidím ty chvíle letní;

líbám tvé kotníky na schodech kostelů,

nesu tě v náručí… pod křídly… Andělů…

Vzpomínáš? Řekni!