Jana Dvořáková
pracuje v domově
pro lidé s touto chorobou.
Povídá,jak starší žena zpívá
a její kytara k atmosféře pomáhá.
Takovou jí mám ráda.
O druhé se stará
a díky ní se stáří usmívá.
Nikdo neví,
co ho čeká,
každý jednou tu či onu nemoc potká
bez přípravy
a je lepší žít v domově,
kde ho mají rádi.
Proč na sklonku nebýt šťastný?
Každý si to zaslouží
a dá do vínku úsměv nejen poslední.
Podpora důležitá
a příběh dojímá.