Zanechávám stopy v čase,
nechovám se jako prase,
přece tu je něco víc,
o čem zpívám z plných plic.
Něco, co je za oponou,
připevněno těžkou sponou,
můžem se jen dohadovat,
jak se máme správně chovat.
A až uběhne dost chvil,
jasný bude každý cíl,
vlevo, rovně, doprava,
intelektu poprava.