Zanechávám stopy v čase,
nechovám se jako prase,
přece tu je něco víc,
o čem zpívám z plných plic.
Něco, co je za oponou,
připevněno těžkou sponou,
můžem se jen dohadovat,
jak se máme správně chovat.
A až uběhne dost chvil,
jasný bude každý cíl,
vlevo, rovně, doprava,
intelektu poprava.
Ale jó, není to sice poezie, ze které bych měl "husinu", ale autor aspoň ví, co říká, kam směřuje... a pointa se taky povedla.
04.10.2025 11:47:16 | jarynn