Není prodejný
a mluvím s ním.
Nejsem ničím,
ale barvou svítím.
Jednou byl dán z lásky
a v ruce štěstí brečelo.
Před spaním si kladu otázku,
co to tenkrát zkazilo.
Čas počítal křižovatky
a scénář pořád maloval
tu oranžovou v dechu sametu.
Možná jednou se dozvím,
jak to bylo doopravdy.
Proč já chci milovat vždy navždy?
Malíř je v srdci,
i když to byla jen pohádka.
Málo to není.
Být chvilku pro někoho
tak krásná.
...protože lidi jsou povrchní...chtějí víc...a nejvíc...pak nezbyde nic....jen vzpomínky zůstávají...
10.10.2025 16:36:15 | Marten