Bylo by ti sedmnáct
Bylo by ti sedmnáct
Bylo by ti sedmnáct
Chybí mi chvíle,
kdy jsme nehledali cíle,
a jen prožívaly momenty,
neměly argumenty…
Vzala bych tě ven,
bylo by to jako sen,
zmrzlina by nám byla oporou,
nebyla bys pod kontrolou.
Dnes však jen se slzami v očích,
vzpomínám na radost na kolotočích,
teď jen přijdu k tvému hrobu,
a vzpomenu na svou oblíbenou osobu.
BYLO BY TI SEDMNÁCT
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Zeď nářků
Ospalé zákoutí pod vysokou zdí
ve stínu stromů a mimo čas,
místo pro lásku i pro rozjímání,
tam šel bych hned,
tam šel bych zas.
A četl bych nápisy na té zdi,
četl bych moudré i ty hloupé sny
a bylo by mi zas sedmnáct
a před sebou měl
ty sladce teskné dny.
Ty chvíle lásek, snů i zklamání,
cestičky pádů a znovuvstávání,
hledání, nálezů a ztrát
a rande pod koněm
- zbytečné čekání.
Prožil bych znovu naší lásku
i chvíle strachu i Tvou smrt...
Kdyby ta zeď tam ještě byla,
běžel bych tam
a tuhle větu škrt!
10.10.2025 13:00:50 | G.P.