Metro

Kdesi dole v tunelech níž než jsou sklepy domů 

skrývají se tratě 

cestou dolů vinou těch strmých eskalátorů 

mám vždycky závratě 

obří hala, sytý vzduch, jako bych byl v nějaké 

scéně horové

kde se začnou shlukovat po úderu desáté 

prazvláštní tvorové

přiřítí se hukot a v prostoru vítr víří

jak při konci světa 

vlak se přiřítí a hnedka zase jinam míří 

jako v mysli věta

lidi sedí bez hnutí a na rtech mají zámky 

toť civilizace!

vlastně v tom nevidím lidi ale jenom schránky 

dehumanizace