Srdce v pěti minutách

Příští měsíc až vyjde smutný měsíc
Nakloníme se nad útes a podíváme se
Jak hluboko je to ještě dolů
Do těch sraček do kterých spolu padáme
A pak zabijeme i ten měsíc
Co jsme si slíbili
Že nestihneme
Ale stihli jsme ho
Prožít
Spolu
I když mrtví
A spálení jako dva stíny bez konce
V nekonečném pouštním tichu
To ticho je vzácné dnes už
Je jenom v nás
V našich srdcích
A mráz zapálil naši touhu být dal
Nekoneční a nebezvýznamní

Prach v dešti se proměnil v mazlavou špínu
A suchá zem po které jsme kráčeli
Je teď bahnem ve kterém se topíme

Rozum měl zvítězit nad srdcem
A blázni měli skončit
Na dnech všech oceánu a rozbít si hlavu o kýl
Lodí

Hráz
Mezi mnou který to dokázal
A mnou který to vzdal
Se zdála být skutečnou

Ale není
Všechno je správné i špatně dohromady a najednou

Všechno je jak má být