Špačci na zapomenutých vinicích
lisují slunce z černých hroznů
přešel mráz po polích a hlubinou
krvácí sladkost - stoupá, stoupá a bolí
něhou do srdcí do hlavy
věčnost v očích je stále... je stále čas.

foto: Sonador:)
Víš, ona tvá dílka probouzí nezvyklou inspiraci. Nikdy bych neřekl, že zrovna já budu takhle psát!
Nu, včera jsem omylem smazal jednu miniaturku, co se mi ukazovala v dílech 2x, tak jsem ji vložil znovu a teď pro změnu se chystám vložit jednu archívní, z první soutěže na libres.
Měj se krásně, jsi má určitě nevšední Músa. :-)
16.10.2025 04:34:48 | Kozoroh 1
Kdes na vinicích Páně
(kdo dneska o nich ví?)
sedají odevzdaně
špačkové bláhoví.
Hrozny svých temných skutků
sklízejí nyní jen,
a jejich srdce vskutku
podivný jímá sen,
když něhy sladkobolný
nektar se rozlévá,
jen čas, citu odolný,
dál v sobě prodlévá...
15.10.2025 11:02:14 | Kozoroh 1
Vždy, když řekneš - Něco jsem napsala, ale není to nic extra... Tak je to něco extra :)
Jsem vděčný, že jsem u toho obrazu mohl být, když špačci lisovali slunce z černých hroznů, na prahu podzimu, v zahradě na kraji města. Líbí se mi to fakt hodně a ta fotka je neskutečná...
14.10.2025 10:13:25 | vrbák
tyjo... pořád si myslím, že to není nic extra, o to větší radost mám:)*
15.10.2025 09:56:32 | Sonador