Rákosovým perem píši
vše, co v ně vítr skryl,
též paměť vody a slunečních západů,
přísahy milenců
a vzpomínky vrb a topolů.
Můžete zaslechnout, když budete tiší,
tak, jako já, co na srdci má.
Z pera z rákosu báseň se rodí,
plynule, jak brázdy za rybářskou lodí,
co s rozbřeskem vyplula.
Pohledem z okna jsem zabloudil,
když hledal jsem pár nápadů,
jež ztratil jsem u stolu,
co vítr vzal si je zpět.
Rákosovým perem píši,
na listy leknínů,
letní vyznání všem vílám a rusalkám
a také nočním ptákům
a pilným slavíkům,
slunci, měsíci,
noční tmě a rannímu rozbřesku
a taky hvězdám.
Ano, tak těm taky.