13102025

Tam za kopcem jsem ztratil směr i víru.

Vzduch sírou čpí a zem je spálená.

Kudy se dát? Postávám na rozcestí.

Vždyť nechci víc, než malý kousek štěstí,

sluneční svit, pár květů planých růží.

Vykročím dál. Vánek mi chladí kůži,

šumí tu les, tráva se zelená.

Krok střídá krok. Jdu krajem bez jména.