Skrze prsty pozoruji
medvědice v tmavé sluji,
každá z nich je jedinečná
a mi zbyla jenom pryčna.
Dostal jsem se kousek dále,
utrpení dal jsem vale,
dokážu se projevit,
dát najevo každý cit.
Odepni se od padáku,
spadni rovnou z bílých mraků,
na zemi tě čeká víc, než
voda, les a letní hic.