
v zádech je z toho zamrazí
když mluví jenom obrazy
a v prapodivné souvrati
přetěžko jim je chápati
na nebi mraků černý tér
každý z nich jako kaskadér
tu v pádu, ondy v plamenech
předsudků ostny v hlavě nech
bílá je moc a noc je zlo
z bachorů temných vyhřezlo
a já, sám jak rudý šrám
samotou snů se ubírám