strachu

to svému strachu postavil jsem dům

abych už nikdy nemokl s ním v dešti

aby snad nikdy ve větru, v neštěstí

nemusel koukat přes plot k sousedům

aby měl svoje vlastní místo bídy

obklopen zlatem v poušti odříkání

které mu stejně nikdy nezabrání

toužit po větším stínu pyramidy

to svému strachu postavil jsem střechu

z nechuti cítit cizí srdce v dáli

z pocitů, kterých jsme se dříve báli

k čemu je noc, když nebylo v ní vzdechů?