T Ř I

T Ř I


Na jednom místě v pustině
tři krásné růže kvetly,
proč v této poušti rozumně
se snést nedovedly.


V jedné se bolest,
ve druhé zlost,
ve třetí radost zračí.
Však neznají se a přece,
jen slůvko k poznání stačí.


A přece jsou si podobné,
byť výraz květů říká,
jen jedna z nás ho dostane,
to slunce co nás zas a zas
s novým dnem ráno vítá.