Anotace: Setkání u kuchyňské linky, kde se montáž změní v příběh o slovech, která zůstanou i po odchodu....báseň inspirovaná skutečnými událostmi :-D
Mám nové sklo v kuchyni
a hezkou hnědou desku.
Montér všechno uklidil,
prý: „Nechte to tak — do rozbřesku.“
Večer přišla zpráva,
že dobrá byla káva.
Abych ještě nevařila —
to jsem věru nevěřila!
Prý jsem dobrá žába,
kuchyň je krásná — sláva!
Řekla jsem: „Děkuji vám
srdečně, nejvíce.
V deset večer píší vám
jen zaměstnanci měsíce.“
Urazil se — velice.
"Už nebudu otravovat,
nenechám se sebou vorat!
Omlouvám se, jen spěte...
Vracím se k ženě a dětem."