Krajina rudá, Macbethova,
vítr zlehka odvál těžká slova.
Vražedný klid.
Puklinou strachu
rezonuje kapka potu.
Jak by zarecitoval můj oblíbený F. B Lorca - dovolím si.
Zachvění
V paměti asi nosím
jak stříbro vzpomíná si
skalisko ztuhlé rosy.
v planině bez pahorku
jezero čiré krásy
vytrrysklé do bezmoci.
Se potom nediv, jak si mi vzala za srdce. Tvé verše stále nabírají větší kvalitu a je vidět, jak na sobě dokážeš pracovat.
Jak pode mnou s úžasem Jan. Skvělá práce!*
14.11.2025 19:38:33 | šerý