ulicí jdu potemněle sám a sám
za mnou kouř z cigaret a prázdný džbán
světlo z lampy se komíhá
přes cestu přeběhla mi kočka třínohá
předsudek stereotyp jak prázdný rám
kočku za ušima zlehka podrbám
co jsou moje bolesti proti tvým
šeptám těm očím kočičím
Temně omamné. Mám nesmírnou radost, že objevila někoho, kdo píše, tak jak já sama bych to někdy chtěla umět.
22.11.2025 13:03:49 | karolinakarol
Milá Ivo, já taky moc, moc děkuji. A přiznám se, že nějak u této básně cítím, že je to přesně ta výpověď, kterou jsem chtěla sdělit :)
16.11.2025 10:49:25 | Rainy