V cele
V cele
Anotace: Kdo z nás je vlastně vězněn? Možná je vězněm ten, kdo prosí o doteky. Možná ten, kdo má odejít. A možná jsme vězni oba — každý jen jiným způsobem.
Pohlaď mě. Toužebně, něžně,
tak, jak to umíš jenom ty.
Polib rty svého vězně,
když na něj jdou mrákoty.
Tiskni mě v objetí a nepřestávej.
Hříchy odletí, teď neodcházej.
Rozepni košilku… nebo ji rovnou trhej.
Miluj mě celou noc. A k ránu zdrhej!
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Láska je svoboda, ale svazuje nás k sobě, dotekem, dechem i bytostí, kéž není vězením ale vřelým odevzdáním, jež je schopné odolat i v odloučení. Milá Winnie, Tvá báseň je vřelá
17.11.2025 01:28:50 | Akrij8
Děkuji ti, Akrij8.
Tvoje slova jsou krásná a velmi mě potěšila. Máš pravdu — láska je svoboda, která nás zároveň jemně poutá, ne silou, ale blízkostí, kterou si neseme i ve chvílích odloučení. Jsem ráda, že jsi v básni cítil právě to teplo a odevzdání, které jsem do ní chtěla vložit.
Děkuji, že ses u ní zastavil. :-)
17.11.2025 01:40:01 | Winnie