Pohledy

Dívám se z okna.
Nahradí svět poezie
reálný život?
Možná jen dá ochranu
a člověk není sám.

Křiklavá bolest
zaplaví den
ve vzpomínkách,
co nejsou.

Okolí nepřijímá.
Rutina se stává kýč.

Zprávy, titulky, reklamy bez významů.
Může žít tělo bez doteků
celý život?
Může virtuální květ
nahradit lidskou pusu?

Já nevím.
Občas i stroj nedává.

A svět..
Jsou ještě nějaká práva?
Neřídí mamon
vše,
aby vytvářel trauma?

Není krásnější pozice ulity?
Včas odejít bez záruky.


Zvláštní strategie nad hmotou.

Je priorita žít s věčnou porotou?

Ticho plácá přeživší trávou.
Odpovědi nejsou.