Anotace: Báseň vypráví o lásce, do níž člověk vložil všechno, ale kterou nakonec bouře pravdy a času rozmetala jen na zbytky.
Vlasy, řasy, hlasy, pole, louky, klasy,
krom tebe mě nemá nikdo rád.
Něžně, vděčně, toužebně a věčně —
dnes se tomu musím smát.
Byli, žili, tancovali, pili, milovali,
dala jsem, co se mohlo dát.
Vzdávala se tomu, měla chléb a vodu
třista šedesát pětkrát.
Hromy, třesky, blesky
vzalo to i necky —
uragán i vodopád.
Odplaví to tu verbež,
než na druhý břeh přejdeš.
Jsi farář, anebo kat?