Promluvy k bohu

Proč Bože, jsi mi osud nadělil.
Moje prosby ihned zahodil.
Jsem jen slabý a plačící,
a tak prosím splň mi prosbu následující.

Moje trápení jsi teď zavinil
a já se teď v bolesti bažím.
Moji slabost v nenávist proměním
a tebe navěky obviním.

Už slovo k tobě nepromluvím.
Moji duši lacině zhodnotím.
Bolest je teď moje měna,
i láska je pro mě slastná trna.

I má bolest, moje slast, je teď jen slabost
Poslední kus duše odtrhnu
konečně silný a nedotknutelný
sám teď ve tmě zahynu.

A teď bez citu, promlouvám zas k tobě.
K životu prahnu slabého hlupáka mého.
A tak pustím tě do svého světa,
a ty mě pusť do toho svého.

Nebudu tě o nic prosit,
v mém srdci tě nežádám nosit.
Ale ty jsi rám světa
a já jen stín světla.