hádání z jablka
jsou dálky srdce slov
cévy dřev planoucí
a tma jak polknutí
z jadýrka zřítelnic
vždy když den krvácí
rvu hada z kořenů
nasněží
dobře mu
i moje běloba
cudný plášť pro oba
padlý jak nevinnost
za každé početí
zbývá jen odletět
v dálce je vidět stín
vrány i anděly
pod křídla uložím
křížem cest
vydám se
odstrojím krásu
zatrnou koruny
v pustině času