Když podzim...

Celý den se honily mraky.
Měly barvu borůvek, arónií i bezinek.
Až k večeru se z barev vypršely
a vzduch se rozvoněl mládím.

Do flóru se zahalil unavený den
a okna, jak kočičí oči, se rozsvítila.

Klid - mokrá ulice mlčí,
jen někde v dáli houká vlak
a několik spěchajících
míjí lesklé kaluže a hledá po kapsách,
zapadlé, klíče od dveří.

...vítr začal hrát na fujaru podzimu.