Schizofrenní nedospělá paní

Skládám tu pro radost,
rady si beru k srdci,
tak jako každý host.
Zde umělci jste všeci!

Vážím si lidí,
kteří se verši spojují
dohromady.
A i přes drobné nešvary, překlepy
či vady
stojí i tak na konci řady.
Snažím se druhé pochopit,
vnímat je, nesoudit.
Bando, máte můj obdiv!

Jdete s kůží na trh!
Odvážný tah.
Leckdo by radši zdrh.

Dostat se pěkně do pohody,
neházet druhým klacky pod nohy.
Vím, co se sluší,
nikoho neurážím.
Vaší práce si velice vážím.

Otevírám svou duši
s třináctou komnatou,
básní občas kostrbatou,
však s duší nahatou.
Výtky přijímám s grácií,
urážky mažu z paměti.
Ono vás to jen posílí.
Jste všichni hrdinové.
Pokud vám nepíší…
však víte kdo ????

Veršuji z radosti,
chci obohatit svět,
někdy s vážností
zanechat tu pár vět.

„…Píšeš moc hezky,
nauč se česky,
špatné to není,
nejsi schizofrenní?“ …

To není rada ani rozvážka,
toto je hnusná urážka.
Buďte na sebe hodní
a čas každodenní
bude lepší.
O tomto Liter přece není—
a život může být hezčí.