Vinná chvíle

na sklence stopy

slov a ironie

jsem dáma

kterou neopiješ

rohlíkem

ber to jako frazém

vždyť si jen hrajem

s náušnicí v uchu

pod tíhou času

protáhlém

tak připijme k ránu

pozdním vínem

na to co pod krunýřem

jeden v druhému

skrýváme