Tělo
Tělo, ne mysl, si vše nejlépe pamatuje
a ke špatným zážitkům se vrací,
to naše tělo volá o pomoc
a při spouštěči skoro zvrací.
To naše tělo si vše pamatuje,
všechen tlak a hnus.
Naše mysl nám zlé myšlenky uzavřela,
abychom mohli žít.
Tak si to rozporovat zkus !
Naše mysl nás zachránila
my jsme tak dlouho, dlouho přežili ten zážitek,
když jsme se tolik báli o život,
v okamžiku, kdy nás napadl ten dobytek.
Naše mysl - náš mozek odvedl perfektní práci,
veliké ohrožení života jsme nevnímali.
Přitom naše tělo si vše ale pamatuje,
a kontrolou nad sebou, chudák, ztráci…
Tělo, naše dobré tělo pláče a slzy roní,
když květiny, které byli kolem nás při napadení cítili,
a voní.
My jsme dlouho nevěděli nic.
Mozek nás ode všeho zachránil.
A tělo?
Pamatuje si to všechno, mnohem víc.
Jo, jo, tezke tema. Zkousim meditovat ale zatim to vdy skonci ze nakonec vezmu papir a tuzku a napisu basnicku pak to dam precist kamosce a ta kouka , co to ze me vypadlo a obe se diviˇe kde se to v te hlave vzalo:) doufam ze buse i nejaka o ospusteni:)
27.11.2025 22:03:31 | AnyaMVelora
Tohle je dost těžký téma. Připomíná mi to jednoho buddhistu, který žil vysoko v horách a nevnímal zimu. Chodil bos i v mraze a jedl jen brambory. Jakoby jeho tělo díky meditaci se dostalo nad rámec. Ty ale píšeš o bolesti, kterou má mnoho lidí. Doporočuji meditaci a odpuštění, jinak se té bolesti nezbavíš.
27.11.2025 16:19:41 | Krahujec